Závislosti

0

Návykové materiály

“Můžeme, a také pokud jsme schopni, poučit děti o péči v silničním provozu, můžeme je dodatečně poučit, aby varovali při péči o návykové látky.”Pokud mládě dáme pokyn, aby se před přechodem přes silnici podívalo nejlépe doleva, uděláme to hned, když mládě není téměř v ohrožení, protože je v tu chvíli pod naší ostrahou, dohledem, při přecházení ho držíme za ruku cesta. Až mnohem později, když jsou návyky mláděte pevně zafixovány a také dítě bezpečně rozpozná nebezpečí, teprve poté jsme připraveni nechat dítě přejít vozovku samo…

Používání návykových látek, látek způsobujících závislost, je nebezpečné jednání, které může mít za následek zničení (zničení) osoby. Závislí zjišťují, že je obtížnější regulovat své návyky, snižují svou schopnost vypořádat se s náročnými okolnostmi a mají tendenci být mnohem náchylnější k různým psychickým a také orgánovým stavům. To s sebou přináší řadu problémů nejen v osobním, ale i společenském životě. Je tedy hrozbou nejen pro jednotlivce, ale i pro kulturu.

Prevence zneužívání drog je primární vyhýbání se. Klíčová protidrogová prevence je nejúčinnější, probíhá-li zcela přirozeným způsobem výchovou dítěte v rodině, vzhledem k tomu, že pohled člena rodiny na alkohol, kouření cigaret atd., takové postoje si dítě utváří pomalu. v předškolním věku a i tyto vlastnosti si nesou i do budoucna, tedy do období, kdy se přímo či nepřímo setká s léky.

Základem výchovy k vyhýbání se lékům je poskytovat mladistvým pravdivé informace o lécích včas a přiměřeně věku.

Co jsou návykové sloučeniny?

Návykové sloučeniny jsou označení pro řadu látek, které mají schopnost ovlivňovat naše vnímání, jednání a také na kterých vzniká závislost. Častěji posloucháme termín léky. Neporovnáváme léky podle výdrže světla, stejně jako tvrdých účinků, i když se to ve společnosti skutečně rozlišuje, protože vliv léků na organismus je opravdu soukromý a i tzv. lehká medicína má schopnost vážně poškodit mikroorganismus. Látky tvořící návyky oddělujeme podle způsobu použití, podle účinné látky a navíc z právního hlediska – látky legální i kontrolované nebo, lépe řečeno, tolerované i netolerovatelné.

Význam cvičení: Cvičení je znovuobjevení se (schopnost) dělat určitou činnost. Je vybaven okamžitě, okamžitě, bez přemýšlení a rozhodování. Vzniká buď neúmyslně snadným opakováním (dynamický stereotyp), nebo je vytvořen záměrně metodou.

Rozdíl mezi závislostí a závislostí je způsoben projevy chování. Zatímco zvyk je sklon získaný opakováním viz (viz význam zvyku), tzn. projevem naší vůle, závislost není příznakem vůle, i když je potřeba vůle k jejímu zvládnutí. Typicky se můžeme setkat s termínem psychická a fyzická závislost. Zatímco emoční závislost je založena pouze na naší vůli, fyzická závislost je podmíněna řadou biochemických reakcí v těle (hormonální úpravy). Fyzická závislost nemůže existovat bez současné psychické závislosti, zatímco psychická závislost bez fyzické ano.

Definice závislosti: [- ny-, řecky], toxikomanie, závislost na lécích – stav psychické a fyzické závislosti na trvale (neustále) užívaných psychedelických látkách (lécích) s rizikovými účinky jak pro jednotlivce (narkomany), tak i pro společnost. Vyvíjí se závislost na jedné droze (monotoxikomanie), jako je alkohol, nebo na mnoha lécích (polytoxikomanie), jako je alkohol a také sedativa. Závislost na lécích ovlivňuje drogově závislého psychicky (má za následek duševní poruchy, intelektuální schopnosti i sociální vazby) i fyzicky (dochází k poškození jater, krvetvorby, srdce a krevního oběhu, základní kachexie). Drogová závislost je celosvětový problém, který se na počátku 20. století stal pro lidstvo vážným problémem. Mezinárodní úmluva o opiu v Haagu v roce 1912 zahrnovala ujednání o opiu a také příbuzných sloučeninách. Tato ustanovení jsou průběžně doplňována o nově vyrobené látky. V České republice je problém všech látek vytvářejících drogovou závislost od roku 1955 ve skutečnosti upraven zákonnými opatřeními.

Požadavky na drogovou závislost (podle Americké psychiatrické společnosti):.
sloučenina se používá déle a ve větším množství, než bylo původně plánováno.
Je těžké nebo obtížné přestat užívat sloučeninu.

  • látka se používá několikrát denně k dosažení očekávaných účinků.
  • člověk se musí vzdát několika normálních úkolů, při kterých látku nelze využít, a stále zbývá sloučeninu používat.
  • člověk používá sloučeninu, i když zná její škodlivé důsledky.
  • člověk vyžaduje více a více dávek k dosažení požadovaného účinku.
  • typické abstinenční příznaky a symptomy se objevují, když je materiál zastaven.
  • k překonání abstinenčních příznaků a příznaků se člověk vrací k užívání sloučeniny.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno