Dnes snad nikdo nezpochybňuje, že výchova ke zdraví je na vysokých školách stejně nedělitelná jako učitel jazyků, matematiky, historie atd., a tak dále. Př. nadšeně, stejně jako různá jiná často zavedená témata. Wellness výchova je nezbytnou součástí lidského vzdělávání a učení, stejně jako součástí jejich gramotnosti.
- Ne všechny děti v rodině mají to štěstí, aby byly svými maminkami a tatínky hnány k odpovědnosti za své zdraví a pohodu.
- Ne všechny maminky a tatínkové mají to štěstí, že jsou schopni vysvětlit dítěti hodnotu zdraví a také různé další prvky s ním spojené.
- V ústavu tráví dítě obvykle ještě více času než se svými rodiči
- Ve škole bývá učitel pro dítě vzorem
- Ve škole je dítě intoxikováno svými vrstevníky
- Ani sami dospělí obvykle nevědí přesně, jak se s dnešními potížemi vypořádat
- Je mnohem lepší problémům předcházet, než je řešit
- Pokud dítě neví, kdy byla bitva na Bílé hoře, nic se jistě nestane, ale pokud nezná důležitost svého zdraví a kondice – určitě nevydrží
Wellness výchova a učení v institucích nenahrazuje rodinnou výchovu a učení, ale vhodně a efektivně je spojuje s tím, že přemýšlí o tom, jaký dopad na povahu jednotlivce mohou mít konkrétní kroky (stejně jako typicky versus jeho/její vůle).
Od školního roku 2007/2008 jsou do škol zaváděna zbrusu nová témata, jejichž zařazení do Rámcového vzdělávacího programu školy je slibným počinem k tomu, aby si lektoři naplánovali potřebný čas na wellness výchovu a učení ne ve oficiální metoda.
Zavedené vzdělávací kurzy:. Základní škola – Člověk i wellness. II. stupeň základní školy – Výchova ke zdraví a pohody.
Přednáškové úkoly, které jsou preferované a také rozšířené v institucích všech typů, by měly být pouze rozšířením i doplňkem k trvalým vyhýbavým programům prováděným učiteli.
S tím vám musí pomoci autoři tohoto webu i webu samotného.
Nahoru.
Nové pojmy v klíčové prevenci ve vztahu k návykovým látkám.
Původní terminologie klíčové prevence z roku 1998 měla nejen značné nedostatky, přinášela veřejnosti komplikace, ale také neodpovídala terminologii používané v zemích Evropské unie. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy následně v roce 2004 upravilo terminologii.
Význam hlavního vyhýbání se vysoce rizikovému chování:. Primární vyhýbání se rizikovým návykům je souhrn všech typů zdravotních, sociálních, instruktážních či jiných intervencí, jakož i činností směřujících k zastavení incidentu rizikového jednání, zamezení jeho dalšího rozvoje, minimalizaci stávajících typů i indikací vysoce rizikových návyků. nebo napomáhání řešit jeho dopady (Miovský, Zapletalová, 2006).
Ideu vyhýbání se sociálně patologickým jevům mění princip prevence rizikového chování.
Klíčová prevence vysoce rizikového chování se skládá z následujících druhů návyků:.
- Agrese a zastrašování.
- Záškoláctví.
- Rizikové sporty a také chování v dopravě.
- Poruchy příjmu potravy.
- Bigotnost a také xenofobie.
- Návyky sexuálního ohrožení.
- Návykové akce.
- Zdroj podrobností: Doc. Přednášel PhDr. Michal Miovský, Ph.D. – Vedoucí Zařízení pro adiktologii, seminář SZÚ ze dne 13.2.2007.
Nahoru.
Odborná studie k metodikám vyhýbání se školám – novinka od roku 2007.
Dvouleté oborové expertizní studium školních metod prevence u prvních profesorů medicíny UK v Praze. Více informací o výzkumné studii naleznete přímo zde:.